Lidé, kteří spí 6,4 až 7,8 hodiny denně stárnou biologicky nejpomaleji.
Vědci z Kolumbijské univerzity analyzovali data téměř půl milionu dobrovolníků ve věku 37 až 84 let. Z výzkumu vyplývá, že kdo spí méně než 6 hodin, čelí o 50 % vyššímu riziku úmrtí než člověk, který pravidelně spí 6 až 8 hodin. Nedostatečný spánek má negativní vliv nejen na náš mozek, ale i jiné orgány.
Lidé, kteří spí 6,4 až 7,8 hodiny denně stárnou biologicky nejpomaleji.
Vedoucí studie pan Junhao Wen z Columbia University Vagelos College of Physicians and Surgeons říká: „Předchozí studie propojovaly spánek převážně se stárnutím mozku. Naše studie jde dál a ukazuje, že příliš málo i příliš mnoho spánku je spojeno s rychlejším stárnutím téměř každého orgánu, což podporuje myšlenku, že spánek je důležitý pro udržení zdraví orgánů v rámci koordinované sítě mozek–tělo, zahrnující metabolickou rovnováhu a zdravý imunitní systém.“
Výzkum ukázal 153 průkazných korelací mezi abnormálními délkami spánku a systémovými nemocemi.
Krátký spánek byl geneticky spojen s nemocemi prakticky celého těla: srdce (ischemická choroba srdeční, srdeční selhání), metabolismus (diabetes 2. typu), plíce (chronická obstrukční plicní nemoc), pohybový aparát (bolesti zad, osteoartróza) i psychika (deprese, úzkost, závislosti).
U dlouhého spánku se genetické korelace týkaly převážně psychiatrických diagnóz, například depresivní poruchy, schizofrenie, bipolární poruchy a ADHD.
Co se v těle děje při krajních délkách spánku?
Při krátkém spánku (méně než 6 hodin):
Proteiny spojené s imunitním systémem – zapojené do chemotaxe neutrofilů, aktivace komplementu a signalizace bílých krvinek – vykazují změny naznačující systémový zánět. Proteiny specifické pro játra naznačují stres jaterních buněk a narušení metabolismu tuků. Metabolity v krvi ukazují na změny v přeměně mastných kyselin a aminokyselin.
Při dlouhém spánku (více než 8 hodin):
Biologické stárnutí mozku a tukové tkáně bylo zvýšené výrazněji než u jiných orgánů. Dlouhý spánek byl spojen převážně s psychiatrickými diagnózami – autoři naznačují, že může jít spíše o kompenzační reakci těla na skrytou zátěž než o přímý rizikový faktor.
„Každý je nadšen těmito informacemi a schopností předvídat riziko nemoci a úmrtí. Pro mě je ale vzrušující otázka jiná: dokážeme propojit hodiny stárnutí s faktorem životního stylu, který lze včas upravit, abychom stárnutí zpomalili?“ dodává vedoucí studie Junhao Wen.
Zároveň výsledky studie naznačují, že spánek je biologicky podstatný pro celý organismus, nikoli jen pro mozek. Odchylka od zhruba sedmi hodin spánku – ať dolů, nebo nahoru – je spojena s biologicky starším tělem napříč orgány.
Z výsledků nelze odvodit univerzální osmihodinovou hranici ani doporučení zkracovat delší spánek. Odborný konsenzus doporučuje dospělým pravidelně alespoň sedm hodin spánku.
Zdroj: www.nationalgeographic.cz