Spánek je velmi nízkonákladová aktivita a v podstatě každý může spát dobře, dostatečně dlouho a může plnit spánková doporučení.
Mezinárodní výzkumná studie o zdraví a životním stylu dětí a školáků (HBSC) před časem přinesla negativní údaje o spánku českých dětí. Poprvé v historii klesla délka dětského spánku pod 8 hodin. Ve všední dny spí děti a dospívající průměrně sedm hodin a padesát sedm minut.
Somnoložka Jitka Bužková, která se v Národním ústavu duševního zdraví zabývá léčbou poruch spánku říká, že „Klesající délka spánku u dětí a dospívajících je součástí širšího celospolečenského trendu. V současné době pozorujeme zkracování spánku napříč generacemi a tato věková kategorie není výjimkou.“ Dle dlouhodobých studií dochází nejen ke zkracování spánku, ale výrazně se snižuje i jeho kvalita. „Mnoho dětí si stěžuje nejen na potíže s usínáním, ale i na mělký, nekvalitní spánek a časté noční probouzení.“
„Špatnou noc poznají děti stejně jako dospělí už při ranním vstávání a samozřejmě i ve škole. V lepším případě jsou unavené, podrážděné, nesoustředěné a hůře si pamatují, v horším případě mohou během vyučování i usínat.“
Hlavní řešitel studie HBSC Michal Kalman upozorňuje na problémy každodenního života spojené s moderními technologiemi, vysokou mírou stresu i rostoucím tlakem na výkon našich ratolestí. „Některé parametry životního stylu, jako je například konzumace alkoholu, tabákových výrobků a marihuany, se postupem času zlepšují. Na druhou stranu ale dramaticky stoupá například konzumace energetických nápojů. A právě děti, které nadměrně konzumují energetické nápoje, spí mnohem hůř,“ varuje Kalman.
Regenerace těla i mozku
Spánková specialistka Kateřina Vašutová k tématu dodává. „Spánek je naprosto zásadní pro regeneraci těla i mozku. Během spánku dochází k celé řadě důležitých procesů, které obnovují fyzickou i psychickou rovnováhu. V mozku se během hlubokého spánku odstraňuje metabolický odpad, například beta-amyloid, jenž je spojován s Alzheimerovou chorobou. V REM fázi spánku se zase upevňují vzpomínky a informace z krátkodobé paměti se ukládají do paměti dlouhodobé. Zároveň dochází k obnově nervových spojení, což zlepšuje kognitivní výkon, koncentraci a emoční stabilitu.
Po fyzické stránce je spánek důležitý pro obnovu svalové tkáně a celkovou regeneraci organismu. V hluboké fázi spánku se uvolňuje růstový hormon, který podporuje růst a opravu svalů, kostí i dalších tkání. V tuto dobu tělo intenzivněji syntetizuje bílkoviny a opravuje poškozená svalová vlákna, což je zvláště důležité po fyzické námaze. Dochází také k rychlejšímu dělení a obnově buněk, což napomáhá i hojení ran.
Spánek má také výrazný vliv na imunitní systém. Když tělo spí, zvyšuje se produkce cytokinů – látek, které pomáhají bojovat proti infekcím a zánětům. Nedostatek spánku naopak snižuje aktivitu imunitních buněk a oslabuje obranyschopnost. Kvalitní spánek navíc snižuje riziko vzniku chronických onemocnění, jako je cukrovka, vysoký krevní tlak nebo srdeční choroby.“
Dlouhodobým problémem je i nedostatečná pohybová aktivita. „České děti sportují, ale nehýbou se. Navštěvují sice sportovní kroužky, ale chybí jim přirozený pohyb. A pokud se děti dostatečně nehýbou, hůře a méně spí,“ vysvětluje Kalman.
O víkendu to nedospíme
Ze studie HBSC vyplívá, že čím je školák starší, tím je větší rozdíl mezi délkou spánku v týdnu a o víkendech. U žáků pátých ročníků je rozdíl mezi délkou spánku ve všední dny a o víkendu hodinu a dvanáct minut, u deváťáků jsou to téměř dvě hodiny. „Dospávání o víkendu bohužel trvalý spánkový deficit neřeší. Organismus potřebuje pravidelný a každodenní spánek. Nepravidelný spánkový režim může naopak situaci ještě zhoršit a vést ke stavu, kdy dochází k narušení přirozeného cirkadiánního rytmu, což rovněž dlouhodobě negativně ovlivňuje kvalitu spánku,“ potvrzuje Jitka Bušková.
Negativní dopady moderních technologií
Velkým problémem dnešní doby jsou samozřejmě digitální technologie. Dle dostupných dat tvoří 8 % tzv. problematických uživatelů, kterým obrazovky počítačů a telefonů negativně zasahují do každodenního života. „Kromě toho, že problémoví uživatelé ztrácejí kontrolu nad svým životem, hádají se s rodiči i vrstevníky, dramaticky u nich stoupá konzumace alkoholu i tabákových výrobků, klesá životní spokojenost a výrazně klesá i kvalita spánku,“ zdůrazňuje Michal Kalman.
Velká míra stresu a brzké stávání do školy
V posledních letech se ve společnosti debatuje na téma, proč české děti nerady chodí do školy.
„Školní klima je parametr, ve kterém jsme téměř nejhorší v Evropě. Těšení se do školy je potom v České republice nejnižší ze všech padesáti sledovaných zemí. Špatně jsme na tom i z hlediska toho, jak děti cítí, respektive necítí podporu ze strany učitelů, nebo z pohledu vztahů mezi spolužáky,“ uvádí Michal Kalman. Školní klima v České republice zkrátka není příliš pozitivní.
Problémy s nedostatkem spánku zhoršuje denní režim dětí a adolescentů: „Jednak u adolescentů hraje významnou roli biologicky daná potřeba pozdějšího usínání – melatonin se u nich začíná vyplavovat později a oni se skutečně cítí ospalí v pozdějších nočních hodinách,“ vysvětluje Jitka Bušková.
Mezinárodní data ukazují, že české děti uléhají ve stejnou dobu jako dětí v jiných zemí, v Česku ale dříve stáváme, protože škola začíná brzy.
„Kdyby vyučování, alespoň na druhém stupni, kdy už děti nepotřebují doprovod rodičů, začínalo v půl deváté nebo v devět hodin, bylo by to podle řady studií a zjištění odborníků prospěšnější z hlediska zdraví i duševní pohody. Nicméně zvyklosti v České republice se mění jen obtížně a když se debata o posunu začátku vyučování otevře, budí to silné emoce,“ říká Michal Kalman, přičemž upozorňuje na to, že pozdější začátek školního vyučování je v mnoha zemích už zcela běžnou záležitostí
Jak to zlepšit?
„Spánek je velmi nízkonákladová aktivita a v podstatě každý může spát dobře, dostatečně dlouho a může plnit spánková doporučení. Jen je zapotřebí o tom víc mluvit, protože spánek jako takový se poměrně dost podceňuje,“ nabádá Kalman.
Pro zlepšení kvality spánku přitom stačí poměrně málo. Doporučujeme usínat a vstávat ve stejný čas. Omezit modré světlo, vyvětrat ložnici a spát v teplotě okolo 18 °C. „Spánkovou hygienu zkrátka tvoří spousta drobností, které ve svém životě dokáže změnit skoro každý,“ uzavírá Michal Kalman.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz + vlastní