Svatomartinská husa

Maso na talíř, peří do ložnice 

Tradice svatomartinské husy sahá stovky let do minulosti 

Legendy a tradice

Historie svatomartinské husy je spojena s mnoha mýty a legendami. Tou nejznámější je legenda o svatém Martinovi, který se odmítl stát biskupem a před jmenováním se schoval v husinci. Husy ho však svým kejháním prozradili, a tak se Martin biskupem přeci jen stal. Trestem pro husy bylo to, že skončily na pekáči. Jiná legenda praví, že husy hlasitým kejháním rušily Martinovo kázání, a proto skončili jako slavnostní oběd.

Stalo se tradicí, že svátek sv. Martina 11. listopadu, byl označován jako „konec sklizně a zemědělského roku.“ V tuto dobu již byly husy dostatečně vykrmené a připravené k zabití, a tak jejich maso představovalo ideální součást slavnostní hostiny. Svatomartinská hostina byla poslední příležitostí k hodování před adventním půstem. Tato tradice se datuje do 8. až 9. století, do doby, kdy v Německu vládl císař Karel Veliký. Do českých zemí přišla tradice konzumace svatomartinské husy v 15. století. V moderní době dokážeme celou husu efektivně využít. Peří využíváme do lůžkovin či zimních bund, maso sníme nejen při svátku svatého Martina.

Peří a jeho úžasné vlastnosti

Peří můžeme definovat jako epidermální výrůstky, které tvoří vnější pokrývku dnešních ptáků. Nové objevy v oblasti paleontologie ukazují, že již v době před 150 miliony lety bylo pokrývkou i některých, neptačích dinosaurů.

Do dnes je považováno za nejsložitější krycí strukturu všech obratlovců. Přestože peří pokrývá velkou část ptačího těla, vzniká pouze v určitých traktech na kůži. Pomáhá létat, udržovat tělesnou teplotu a zároveň hraje důležitou roli při ochraně a komunikaci

Rozlišujeme dva základní druhy peří: lopatkové peří, které pokrývá vnější část těla, a prachové, které se nachází pod lopatkovým peřím.

Prachové peří je termín používaný pro měkkou podsadu kachen a hus, které se zpravidla získává z oblasti břicha a podbřišku zvířat. Tyto shluky jemných vláken, se výrazně podílejí na udržení tepla zvířat a působí jako přirozená izolace. Jedná se tedy o vrstvu sametově jemných, načechraných péřových částic, které vyrůstají pod vrchním peřím opeřenců, a ovlivňují jejich tepelný komfort. 

Téměř všechna světová produkce prachového peří je získávána jako přirozený vedlejší produkt z chovu drůbeže pro maso – nejčastěji z hus a kachen. Chov pouze pro prachové peří by finančně nedával smysl. Před dalším používáním v produktech se peří pečlivě třídí a čistí. Dlouhodobě největším producentem peří je Čína, jako největší konzument kachního a husího masa na světě. Dalšími významnými producenty peří patří Francie, Ukrajina, Maďarsko či Polsko.

Peří získáváme dvěma způsoby. Jedním je tradiční škubání na porážkových linkách z mrtvé drůbeže. Toto peří je často znečištěno či poškozeno, a proto má nižší kvalitu. Druhou metodou je tzv. podškub, který je prováděn na živých zvířatech, jejichž peří musí být dostatečně zralé. Podškub se provádí u hus, které je možné podškubávat třikrát až čtyřikrát ročně. Z jedné husy je tedy možnost získat až 500 gramů peří ročně.

Husí peří je hodnoceno jako nejkvalitnější prachové peří. Husího peří je na trhu znatelně méně než kachního. Husy jsou většími ptáky než kachny a dorůstají celkově výrazně déle. V praxi to znamená, že peří, a s tím související prachové částice, jsou daleko vyvinutější, celkově větší a rostou v poměrně hustých shlucích. Produkty z tohoto materiálu nabízejí ještě vyšší úroveň luxusu svou extrémní nadýchaností a lehkostí. Prachové husí peří je díky svým vlastnostem výrazně dražší materiál.

Kachní peří je považováno za nejdostupnější a levnější materiál pro lůžkoviny. Chování kachen je daleko rozšířenější než chování hus. Kachní peří není tak nadýchané jako husí. Prachové částice bývají menší. Hlavním benefitem kachního peří je cena. Pokud kupujete lůžkoviny z peří poprvé, tento materiál teprve objevujete a zatím nechcete utrácet velkou sumu peněz, je kachní peří ideální volbou.

Peří má oproti syntetickým materiálům schopnost pomalu absorbovat tělesnou vlhkost. I když to tak nevypadá, je to výhoda, která ti pomáhá cítit se komfortněji. Vlhkost prochází peřím a odvádí se pryč, vnitřní klima je mnohem příjemnější a člověk se cítí v suchu. Mírná vlhkost zároveň pomáhá peří při regeneraci.