Není to jen o našich perfektních polštářích a peřinách.

Co víme o spánku?

Spánek je nezbytnou součástí naší každodenní rutiny. Strávíme jím asi třetinu našeho času. Kvalitní spánek a jeho dostatek ve správný čas, je pro přežití stejně důležitý jako voda a jídlo. Bez spánku nemůže mozek správně fungovat, rychle reagovat a ukládat nové vzpomínky.

Dostatečně kvalitní spánek je důležitý pro celou řadu mozkových funkcí, včetně komunikace nervových buněk tzv. neuronů. Během spánku zůstávají mozek i tělo až pozoruhodně aktivní. Nedávné průzkumy naznačují, že spánek hraje roli v „úklidu“, který odstraňuje v našem mozku toxiny, které se v něm hromadí, když jsme vzhůru.

Zdravý spánek je nezbytnou součástí našeho života. Ovlivňuje téměř každý typ tkáně – od mozku, srdce a plic, po imunitní funkce, metabolismus či náladu. Výzkumy ukazují, že chronický nedostatek spánku nebo nekvalitní spánek zvyšuje riziko vysokého krevního tlaku, kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky, depresí či obezity.

"Spánek je naprosto zásadní pro regeneraci těla i mozku. Během spánku dochází k celé řadě důležitých procesů, které obnovují fyzickou i psychickou rovnováhu. V mozku se během hlubokého spánku odstraňuje metabolický odpad, například beta-amyloid, jenž je spojován s Alzheimerovou chorobou. V REM fázi spánku se zase upevňují vzpomínky a informace z krátkodobé paměti se ukládají do paměti dlouhodobé. Zároveň dochází k obnově nervových spojení, což zlepšuje kognitivní výkon, koncentraci a emoční stabilitu. Po fyzické stránce je spánek důležitý pro obnovu svalové tkáně a celkovou regeneraci organismu. V hluboké fázi spánku se uvolňuje růstový hormon, který podporuje růst a opravu svalů, kostí i dalších tkání. V tuto dobu tělo intenzivněji syntetizuje bílkoviny a opravuje poškozená svalová vlákna, což je zvláště důležité po fyzické námaze. Dochází také k rychlejšímu dělení a obnově buněk, což napomáhá i hojení ran. Spánek má také výrazný vliv na imunitní systém. Když tělo spí, zvyšuje se produkce cytokinů – látek, které pomáhají bojovat proti infekcím a zánětům. Nedostatek spánku naopak snižuje aktivitu imunitních buněk a oslabuje obranyschopnost. Kvalitní spánek navíc snižuje riziko vzniku chronických onemocnění, jako je cukrovka, vysoký krevní tlak nebo srdeční choroby." říká spánková specialistka paní Vašutová

Spánek je složitý a dynamický proces, který ovlivňuje naše fungování způsoby, kterým vědci začínají víc a víc rozumět. Dle odborníků existují 3 fáze spánku:  

Fáze 1 – lehký spánek je přechod z bdění do spánku. Během tohoto krátkého období, trvající několik minut, se náš srdeční tep a dech zpomalí, uvolní se svaly s občasnými záškuby. Mozkové vlny se začnou zpomalovat ze svých vzorců denní bdělosti.

Fáze 2 – místně hluboký spánek je období lehkého spánku, než vstoupíme do hluboké fáze. Naše srdce a dech se zpomalí a svaly ještě více uvolní. Klesá tělesná teplota a aktivita mozkových vln se zpomaluje.

Fáze 3 – hluboký spánek je období hlubokého spánku, který potřebujeme, abychom se ráno cítili svěží. Probíhá v první polovině noci. Srdce a dech se zpomalí na nejnižší možnou úroveň. Naše svaly jsou uvolněné, mozkové vlny nejpomalejší.

Kolik spánku vlastně potřebujeme?  Naše potřeba spánku se věkem mění a liší se i u jednotlivců stejného věku. Neexistuje žádný přesný „počet hodin spánku“. Kojenci spí 16 až 18 hodin denně, což podporuje růst a vývoj mozku. Děti ve školním věku potřebují v průměru 9 hodin spánku za noc. Dospělým je doporučených 7–9 hodin, ale po 60. roce věku bývá spánek kratší, lehčí a přerušovaný probuzením.

Každý sní. Každou noc strávíme přibližně dvě hodiny sněním, ale velkou část svých snů si nepamatujeme. Přesný účel snění není znát, ale dle vědců nám pomáhá zpracovat naše emoce. Co se nám přes den událo, napadá naše myšlenky během spánku a lidé, trpící stresem či úzkostmi, mívají často děsivé sny. Sny lze zažít ve všech fázích spánku, někteří lidé sní barevně, jiní černobíle.

Jak se dobře vyspat?

• Choďte spát a vstávejte každý den ve stejnou dobu.
• Cvičte 20 až 30 minut denně, ale ne později než několik hodin před spaním.
• Vyhněte se kofeinu a nikotinu ve večerních hodinách a alkoholickým nápojům před spaním.
• Relaxujte před spaním – zkuste teplou koupel, čtení nebo jinou relaxační rutinu.
• Vytvořte si pro spánek příjemné prostředí – vyhněte se jasným světlům a hlasitým zvukům, udržujte v místnosti teplotu okolo 18 °C a nedívejte se na televizi ani nemějte v ložnici počítač.
• Neležte vzhůru v posteli. Pokud nemůžete usnout, dělejte něco jiného, ​​jako je čtení nebo poslech hudby, dokud se nebudete cítit unavení.